Dvojvily Vysoký Újezd

Architekt: ATELIER POLÁČEK –  Jiří Poláček, Michaela Taušová
Spolupráce:  Jiří Mach
Projekt: 2016-2017
Stavba: 2018- 2019

Dvě dvojvily jsou umístěné vedle sebe v nově urbanizovaném území ležícím severně od historické návsi obce. Obě záměrně stejné vily jsou dvoupodlažní víceúrovňové hmoty s plochou střechou, které se liší pouze barevností fasády.

Každá vila je rozdělena na dvě osově souměrné bytové jednotky.

Velikost hmoty domů je zjemněna rozčleněním, vystupující části (lodžie, arkýře) svými stíny vytvářejí proměnlivé obrazy a dávají domu příjemné měřítko. Cílem bylo i přes větší objem stavby neztratit atmosféru vilové zástavby.

Lichoběžníkový tvar jednoho z pozemků určil půdorysný tvar obou vil symetrický podle osy a rozšiřující se směrem do zahrady. Díky tomuto tvaru se jednotlivé bytové jednotky od sebe na jižním obytném průčelí odklánějí, tím je při pobytu na terase potlačeno vnímání sousední části a je vytvořeno dostatečné soukromí a to i díky oddělení jednopodlažní hmotou kůlny – výtvarně řešené jako mohutná zeď.

Mírně svažitý terén umožnil výškové rozsunutí jižní a severní části půdorysu o 1 m, hmota domu se uskočením zvedá směrem z ulice do zahrady. Převýšení terénu se projevilo jak v řešení hmoty, tak v prostorovém řešení interiéru. V organizaci hlavních obytných prostor je sledována určitá velkorysost a prolínání jednotlivých částí, snahou je dosažení pocitu uvolněnosti a otevřenosti. Hlavní obytné místnosti jsou orientovány jižně do zahrady s terasou a bazénem, která je v letních měsících součástí obytného prostoru.

Prostor schodiště je umístěn ve středu domu, ramena schodů rozvíjí obytný prostor přízemí do vyšších podlaží. Okolo schodů jsou ponechány průhledy, které zajišťují přehlednost a vzdušnost prostoru. Díky průhledu vedle schodů se uplatňuje v obytném prostoru přízemí i přisvětlení oknem ze severozápadu. Schodišťová ramena jsou částečně skryta bloky policových skříní, které mohou sloužit jako knihovny či jen strukturovat prostor. Schodiště se pak jemně vyjevuje pouze z určitých pohledů. Přístup od schodiště na nejvyšší úrovni k pokojům je řešen lávkou z dřevěných hranolů osazených s mezerami, tím je dosažena průzračnost a prostup světla od okna v uskočení uliční fasády.

Severozápadní (uliční) fasáda je pohledově určena arkýřem a principem pásových oken horního podlaží. Pásové okno do koupelny a sauny je překryto clonou z dřevěných hranolů, které vytváří v interiéru intimnější prostředí.

Jižní strana ložnice je celá otevřena velkoformátovým prosklením do lodžie. Strop lodžie je řešen jako pergola z dřevěných prvků, ve stejném principu navazují strany lodžie, je tak zajištěno soukromí lodžie, ale zároveň průsvitností konstrukce dostatečné proslunění a prosvětlení.

Je počítáno s proměnlivým „živým“ působením přírodní kamínkové omítky – jako skály v přírodě. Fasády jsou doplněny o dřevěné prvky – lodžii a okenice.  Motiv dřeva je sjednocujícím prvkem celého objektu.

Předprostor objektu je společný pro obě části a umožňuje parkování vozidel.

Záhon se stromem u uliční fasády vytváří soukromí  při vstupu do jednotlivých částí.