•  

  •  

  •  

  •  

  •  

  •  

  •  

  •  

  •  

  •  

  •  

  •  

  •  

  •  

  •  

  •  

  • Situace

  • Půdorys 1.PP

  • Půdorys 1.NP

  • Řezy

  •  

Hotel Karlov v Benešově Komentář Skrýt komentář 0/0

Hotel Karlov v Benešově

 

Autor: AA LÁBUS, ATELIER K2
Ladislav Lábus, Jiří Poláček, Václav Škarda
Adresa: Karlov, Benešov
Investor: VHS Benešov
Projekt: 2004
Realizace: 2008
Podlahová plocha: 1 462 m2

 

Hotel Karlov v Benešově u Prahy stojí přímo v centru města, nedaleko ná­městí T. G. Masaryka, na okraji památkově chráněného území Karlov. Osada Karlov byla osídlena již v 11. století, v polovině 13. století, byl na západní straně ostrohu založen minoritský klášter, který byl pobořen během husitských válek. Z původního kláštera je zachováno jen torzo ostění dvou oken kostela, které je významnou historickou pamětí místa. Význam Karlova, dnes stanovený i památkovou ochranou celého území, spočívá v jeho specifické atmosféře, dané zachováním původního cha­rakteru a drobného měřítka zástavby a různorodosti formy i měřítka jednotlivých staveb.

Vývoj a koncepce projektu
V roce 2004 jsme byli osloveni panem Antonínem Stibůrkem, který zakoupil dva opuštěné a zdevastované domky č.p. 97 a č.p. 1070, situo­vané přímo na pohledově exponovaném severozápadním ostrohu Karlova, abychom je renovovali na funkci kavárny a knižního klubu. K domkům patřila vyvýšená zahrádka na jižní straně pozemku, pro kte­rou neměl investor uplatnění. Nabídli jsme, že zde zkusíme navrhnout další objekt a on zadal program na bytový dům. Pozemek byl poměrně kapacitní, ale nedovedli jsme si představit zastavět ho jednou velkou hmotou. Proto jsme navrhli nestavět bytový dům, ale drobné domkařské prostředí doplnit třemi menšími objekty velikosti malých rodinných domů s provozovnami služeb v přízemí. Projekt se investorovi líbil a díky udržení kontextu s drobným měřítkem čtvrti byl podpořen i kladným stanoviskem památkářů.

Následně však investor kvůli nezájmu klientů o takto specificky pojatou formu rodinného bydlení v centru města dospěl k rozhodnutí nestavět byty, ale změnit projekt na penzión. Velmi dlouho jsme se trápili s úpra­vou projektu na nové zadání a nakonec jsme zjistili, že nejsme schop­ni nalézt vhodnější, památkáři akceptovatelné řešení, než rozvržení

hotelového provozu do tří nových objemů, původně navržených pro ro­dinné domy, spojených pod povrchem hotelovou halou. Všechny ostatní verze ztrácely půvab a měřítko komorní usedlosti. Identita jednotlivých částí celku se rozpouštěla v anonymitě hotelových provozů. Při projed­návání projektu pro stavební povolení byl investor nucen zakoupit od souseda na jižní straně další objekt č.p. 13 s dvěma malými dvorky a návrh jsme museli znova adaptovat na nové zadání.

Celkem má hotel 28 dvoulůžkových pokojů. Je to takové bludiště, ale dobře čitelné. Vejdete pod zem, kde je hotelová hala s recepcí, odkud se dostanete do jednotlivých domků nad zemí. Překvapilo nás, jaký může mít stavba půvab, když se osvobodí z parametrů typologického myšlení sledujícího především ideální provozní podmínky obsluhy. Je to dispo­zičně velice složité, neortogonální prostředí. Na první pohled se neorien­tujete, přesto se vám nezdá, že bloudíte jako v nějaké obrovské nemocnici, ale cesta je přirozeně strukturována jako v rostlém městě. Někam vás to vede, jdete a ztrácíte kontrolu, necítíte ten prostor jako generál nebo inženýr, ale jinak. Je to prostor, který nedovedete přehlédnout zvnějšku ani seshora, ale jste v něm, cítíte se v něm, vnímáte jej takovým jakoby ženským způsobem. A to je to, co u moderní architektury postrádáme. Sami bychom zřejmě nepřišli na tak intimní seskupení hotelových po­kojů, kdybychom návrh neimplementovali do drobné struktury několika rodinných domů, s památkáři již projednané a jimi odsouhlasené. Záměrně se věnujeme popisu složitého vývoje projektu na tomto kom­plikovaném staveništi, protože vypovídá o vzájemné propojenosti místa a sledovaných priorit i metody práce a jejich výsledků. Touha i nezbyt­nost respektovat omezení daná stávající zástavbou, zelení i předchozími fázemi projektu vedla k vytvoření svébytného, nezvykle komorního, smy­slově uchopitelného, a zřejmě proto přívětivého prostředí. Rekonverze tří původních domků a dostavba tří nových objektů s funkcí hotelu a provozně samostatné restaurace s vinárnou, přispěly nejen k oživení stavby, ale i jejího okolí. Díky navržené drobné hmotové skladbě Hotelu Karlov, vytvářející výrazně členitou siluetu, získal střed města Benešova novou dominantu, která zapadá do kontextu lokality.

Řešení stavby a interiérů
Když projdete vstupní bránou do společného dvora Hotelu Karlov a Res­taurace Na Karlově, rázem se ocitnete v jiném světě. Pocit samozřejmé zakotvenosti způsobu zástavby navozuje atmosféru nádvoří hradu nebo tvrze. Překvapivě domácí prostředí hotelu vás bude při poznávání nabí­zených služeb oslovovat opakovaně.

U stávajících domů jsme se snažili uchovat nenahraditelnou autenticitu původních staveb, která spoluvytváří hodnotu místa. V jižní části po­zemku vznikly tři nové domy, odpovídající svým objemem drobnému měřítku a charakteru okolní zástavby. Chtěli jsme, aby si nové a staré části komplexu hotelu nekonkurovaly, ale přirozeně se navzájem do­plňovaly. Hledali jsme nekonfliktní způsob odlišení rekonstruovaných a nových objektů. Novostavby převzaly pouze tradiční tvarosloví sedlo­vých střech, jinak jsou řešeny současnými výrazovými prostředky. Roz­díly jsou zastřeny použitím jednotného přirozeného odstínu omítek. Začlenění novostaveb do okolního prostředí pomáhá i zachování stáva­jících vzrostlých stromů. Dispozice i hmoty domů jsou vědomě tvarovány přirozeně a měkce, bez pravých úhlů, ne však s cílem tvorby efektních tvarů, nýbrž z ohledu na plynulý provoz a z respektu k prostředí okolní nahodilé zástavby. Do po­koje procházíte prosklenou halou, spojující objekt A a B nebo samostat­nými, přímo osvětlenými komunikacemi domů C, D a E. Součástí pokojů na úrovni vnitřních dvorků jsou malé předzahrádky, oddělené vegetací. Pokoje ve vyšších podlažích mají společné předzahrádky přístupné ze schodišť.

Návrhem stavby i interiérů jsme se snažili navodit pocit ztotožnění se s místem, konkrétním obývaným domem i hotelovým pokojem. Přispívá k tomu rozdrobenost provozu do tří nových objektů A, B a C a tří opra­vených původních domů D a E ( včetně rohového objektu F restaurace s vinárnou), navzájem propojených v přízemí a v podzemí. Právě tato rozdrobenost přináší u provozu určeného k přechodnému ubytování ne­očekávaně přívětivé a intimní prostředí. I v novostavbách má téměř každý pokoj individuálně řešené proporce a dispozici.

Chtěli jsme dosáhnout toho, aby se hosté ve svém pokoji, v jednom z pěti domů cítili skoro jako doma. Nemuseli jej složitě hledat podle čísla pokoje, ale jeho polohu si okamžitě zapamatovali. Aby byli při návštěvě jiného pokoje příjemně překvapeni, že díky prostorové různorodosti i použití různých materiálů a barevnosti při řešení interiéru, obývají hotel, poskytující všem hostům opravdu unikátní, neopakovatelné a ne­zaměnitelné prostředí. Odlišit atmosféru původních staveb a novosta­veb jsme se snažili jak ve stavebním řešení, tak při návrhu interiéru. Pokoje v historických objektech jsou vybaveny stylovými repasovanými skříněmi a stoly, v nové části je instalován nový zakázkový interiér.

Specifickým prvkem stavby je používání materiálů v přírodní povrchové úpravě, nikde jsme nepoužili nátěry a výmalbu zakrývající povrch. Možná právě díky tomu se nové části a prvky tak bezproblémově a samozřejmě prolínají se starými a komunikují s nimi. Dbát na komunikaci stavby s jejím okolím i zaměstnanců hotelu se svou klientelou patří k základním prioritám autorského týmu projektu. Snažíme se dělat architekturu, která je přijímaná, pochopitelná, vstřícná a snadno vstřebávaná. Hledání lidského rozměru v současné architektuře nás všechny zajímá jako životní téma a de facto tomu podřizujeme vše.